Krok V - Samotná realizace zkoušky profesní kvalifikace

Pravidla pro aplikaci písemných testů jako způsobu ověřování

Při tomto způsobu ověřování se uchazeč na základě zadání vyjadřuje písemně. Pokud je u kritéria hodnocení uvedeno písemné ověřování, znamená to, že výsledkem má být např. písemné řešení zadaných úloh, výpočtů či testů, doplňování či charakteristika popisů a návodů, apod.

Hodnotí se správnost a přesnost obsahu i výsledků písemného projevu ve vztahu k daným kritériím hodnocení. Do kategorie písemného ověřování patří např. výpočet objemu umělého prostorového tělesa. Naopak písemné provedení skutečné profesní činnosti (návrh potřebného množství dřeva pro výrobu komody zadaných rozměrů) do písemného ověřování nepatří, neboť se, jak je napsáno již výše u praktického ověřování, jedná o praktické předvedení.

Naopak do kategorie praktické předvedení patří např. návrh potřebného množství materiálu pro plovoucí podlahu do místnosti určitých rozměrů.

Testy

Specifickou formou způsobu písemného ověřování jsou písemné testy. Uchazeč písemně odpovídá na zadané otázky výběrem odpovědi z několika nabízených variant.

Nicméně test není preferovaným způsobem ověřování a měl by být stanoven jako způsob ověřování jen v případech, kdy je to stanoveno v příslušném hodnoticím standardu.

Testy většinou umožňují ověřit pouze znalostní složku kompetencí. Test u zkoušky proto rozhodně nemůže být jediným způsobem ověřování, musí být nutně kombinován s jiným způsoby ověřování.

Pravidla pro aplikaci testů jako způsobu ověřování dílčích kvalifikací

Soubor otázek pro testy stanovuje autorizovaná osoba podle požadavků uvedených v hodnoticím standardu. Soubor otázek pro testy musí splňovat následující pravidla:

1) Testy pro jednotlivé uchazeče musí být generovány z dostatečně velkého souboru otázek, aby bylo možné vytvářet dostatečné počty různě sestavených testů.

2) Při každé zkoušce musí být ověřeny všechny kompetence kvalifikačního standardu. To znamená, že v případě, kdy se některé kompetence nebo kritéria ověřují pomocí testů, musí být splněné následující podmínky:

  • V celkovém souboru otázek, z něhož se generují jednotlivé testy, existuje pro každé kritérium několik otázek.
  • Každý uchazeč má ve svém testu pro každé kritérium (u něhož je test způsobem ověření a v návaznosti na pokyn o tom, která kritéria je třeba u zkoušky splnit) alespoň jednu otázku.
  • Za úspěšné splnění testu se považuje minimálně 70 % správně zodpovězených otázek (není-li v hodnoticím standardu uvedeno jinak) s tím, že pro každé kritérium musí být správně zodpovězeno alespoň 50 % otázek (není-li v hodnoticím standardu uvedeno jinak). Prakticky to znamená, že každý by měl v testu dostat na každé kritérium alespoň dvě otázky. Teoreticky však může nastat situace, že s kritériem, u něhož se větší množství otázek obtížně připravuje nebo u něhož tvůrci standardu požadují stoprocentně správnou odpověď, bude spojena jediná otázka; má-li být uchazeč úspěšný, musí ji zodpovědět správně.

 

V praxi existují tři varianty tvorby testových otázek:

1) Pokud je v hodnoticím standardu u některých kritérií uveden písemný test jako způsob ověřování.
Test vytváří na základě pravidel stanovených v hodnoticím standardu sama autorizovaná osoba. Obsah testu pak nepodléhá žádnému dalšímu schvalování, ale pokud by se např. při kontrole zkoušky zjistilo, že v testu nejsou dodrženaá pravidla specifikovaná v hodnoticím standardu, může to být důvod k odnětí autorizace.

2) Pokud je v hodnoticím standardu u některých kritérií uveden písemný test jako způsob ověřování a dále je v pokynech pro realizaci zkoušky uvedeno, že „zájemce o autorizaci je povinen předložit, spolu se žádostí o autorizaci, soubor testových otázek“. 
V tomto případě testy vytváří autorizovaná osoba a předkládá je spolu s žádostí o autorizaci autorizujícímu orgánu. Obsah testu tak podléhá schválení autorizujícím orgánem.

3) Soubor otázek není součástí hodnoticího standardu, jen je jako u předchozích variant v hodnoticím standardu u příslušných kritérií uveden písemný test jako způsob ověřování, a dále je v pokynech pro realizaci zkoušky uvedeno, že „součástí zkoušky jsou testy generované ze společného souboru testových otázek“. Tento soubor je pak spravován autorizujícím orgánem.
Testy jsou v tomto případě jednotné pro všechny autorizované osoby, čili jsou generovány z jednoho společného souboru otázek platného pro všechny autorizované osoby.


Uchazeč musí vždy u zkoušky prokázat všechny kompetence, proto musí být test generován tak, aby byla splněna podmínka, že náhodným výběrem otázek nebude žádná kompetence a žádné povinné kritérium vynecháno nebo nesplněno.