Krok V - Samotná realizace zkoušky profesní kvalifikace

Pravidla pro ověřování praktickým předvedením a ústním ověřením

Pravidla pro způsob ověřování praktickým předvedením

Při tomto způsobu ověření předvádí uchazeč určitou činnost. Hodnotí se buďto průběh předváděné činností, nebo její výsledek (např. parametry či vlastnosti výrobku stanovené v kritériu ověřování). Předvádění stanovených činností může probíhat také formou jejich simulace. Výhodou využití simulace je také skutečnost, že může výrazně snížit náklady zkoušky.

Praktickým ověřením může být např. také kontrola určitého výstupu, změření či posouzení určitých parametrů, volba konkrétních nástrojů či postupů atd. Zahrnout pod tuto formu ověřování lze též jak ústní komunikaci, která může mít např. podobu rozhovoru se zákazníkem či telefonního hovoru s dodavatelem, tak písemný projev (např. zapisování naměřených hodnot, sestavení návodu či konkrétního technologického postupu).

Praktické ověření tedy může zahrnovat výrazně širší oblast úkonů, prostřednictvím kterých se ale vždy musí ověřovat skutečné reálné profesní činnosti.

Z hlediska efektivnosti celé zkoušky je vhodné, pokud to je možné, aby se jednotlivé kroky ověřování sestavily do jednoho procesu tak, aby vedly k určitému výsledku – např. k vysoustružení výrobku, či k upečení perníku.

Pravidla pro způsob ověřování ústním ověřováním

Ústní ověřování se používá především při ověřování znalostí.

Při ústním ověřování se zkoušený verbálně vyjadřuje k zadané otázce nebo tématu (může jít např. o vysvětlení technologického postupu či obhajobě řešení problému. Hodnotí se správnost a přesnost odpovědi zkoušeného ve vztahu k daným kritériím hodnocení. Simulace konkrétní profesní ústní komunikace je, jak je napsáno již výše, praktickým ověřením a do ústního ověřování tedy nepatří. Do ústního ověřování naopak patří např. ústní obhajoba určité práce.

Ústní ověřování formou losování otázek, pokud je tak ve standardu uvedeno

Ústní ověřování může být nastaveno formou losování otázek, kdy autorizovaná osoba připraví soubor otázek, z něhož uchazeč při zkoušce losuje.

Tento způsob ověřování má oproti volně pokládaným otázkám výhodu, že lépe umožňuje vytvářet komplexněji pojaté otázky zahrnující více kompetencí či kritérií, čímž může přispívat též k vyšší efektivitě zkoušky. Nevýhodou může být to, že autorizovaná osoba nemá možnost pružně reagovat a směřovat zkoušku dle odpovědí zkoušeného.

Pravidla pro aplikaci ústního ověřování formou vylosovaných otázek

Soubor otázek pro ústní ověřování stanovuje autorizovaná osoba podle požadavků hodnoticího standardu. Soubor otázek pro ústní ověřování musí splňovat následující pravidla:

Při každé zkoušce musí být ověřeny všechny kompetence kvalifikačního standardu. To znamená, že v případě, kdy se některé kompetence nebo kritéria ověřují pomocí losovaných otázek, musí být splněné následující dvě podmínky:

1) V celkovém souboru otázek musí být každé kritérium zohledněno v několika otázkách.

2) Každý uchazeč musí mít v souboru svých vylosovaných otázek zohledněno alespoň jednou každé kritérium (tzn. kritérium, u něhož jsou losované otázky způsobem ověření a v návaznosti na pokyn, která kritéria je třeba u zkoušky splnit).