Krok V – Stanovení způsobů ověření jednotlivých kritérií hodnocení
Písemné ověřování
Písemné ověřování znamená, že součástí písemného zadání, které autorizovaná osoba zadává uchazeči, mají být formulace úloh, výpočtů, popisů, testů apod., které má uchazeč písemně vyřešit, popsat nebo charakterizovat a které zaručí splnění příslušného kritéria.
Při písemném ověřování se uchazeč na základě zadání vyjadřuje písemně. Hodnotí se správnost výsledků a obsahu tohoto písemného projevu ve vztahu k příslušným kritériím hodnocení.
Testy
Do písemného ověření patří i písemný test. Je efektivní (víc zkoušených najednou, zůstává prokazatelný doklad), ale má své nevýhody (funguje jen pro znalosti, nese riziko, že nebude ověřeno všechno).
Písemný test ale nesmí být jediným způsobem ověřování u zkoušky.
Zvláštní formou písemného ověřování jsou písemné testy s uzavřenými otázkami (dále jen testy), v nichž uchazeč písemně odpovídá na otázky výběrem odpovědi z několika nabízených možností.
Test není preferovaným způsobem ověřování a měl by být stanoven jako způsob ověřování jen v následujících případech:
- u profesních kvalifikací, které mají velmi rozsáhlé spektrum znalostí, které je nereálné anebo neúměrně drahé v potřebném rozsahu ověřovat formou praktického nebo ústního ověřování, dokonce i formou písemných úloh,
- test jako součást zkoušky má oporu v nějaké zákonné normě, podle níž zkouška dosud probíhala a která bude i nadále platná,
- test jako součást příslušné zkoušky má již určitou tradici a je osvědčený.
Test až na výjimky (např. psychotesty, testy IQ) umožňuje ověřit pouze znalosti, resp. znalostní složku kompetencí.
Pokud se tvůrci hodnoticího standardu rozhodnou zařadit test jako způsob ověřování, musí být splněná následující podmínka: