Krok IV. Stanovení kritérií hodnocení uchazeče o kvalifikaci

Kritéria, jejich formulace a přesnost

Hodnotícími kritérii obecně označujeme nějaká objektivní měřítka, s jejichž pomocí pak posuzujeme nějaký objekt.

V našem případě to znamená stanovit pro každou kompetenci kritéria jejího hodnocení, podle čeho se pozná, jestli jí uchazeč disponuje či nikoli.

Při formulování je třeba dodržet následující pravidla:

• Kritéria musí být formulována jednoznačně, aby se podle nich mohlo jednoznačně rozhodnout, zda zkoušený ověřovanou kompetenci má nebo nemá, aby nedovolovala více možných výkladů, aby mohla být ověřována a aplikována při každém hodnocení pokud možno stejně, aby neumožňovala výraznější rozdíly v nárocích na zkoušené. Tzn. např. nikoliv vysoustružit kovový hřídel, ale vysoustružit kovový hřídel s maximální odchylkou od zadaného průměru 0,1 mm.
• Kritéria musí být formulována tak, aby bylo prokazatelné, jestli zkoušený dané kritérium splnil, tzn. např. nikoliv „žehlit“, ale „vyžehlit sako“.
• Kritéria musí být formulována srozumitelně, aby byla jasná zkoušejícím i zkoušeným.

Kritéria mohou být zaměřena jak na proces, tedy na ověření toho, jak zkoušený vykonává zadaný úkol, tak na výsledek, tedy na ověření toho, co zkoušený provedl, vykonal či vytvořil.

Každé kritérium je třeba uvést slovesem dokonavého vidu v infinitivu (např. zhotovit, spočítat, sestavit, vyměnit, opravit, provést, objednat, připravit, vyjmenovat, změřit, zvolit apod.).

Důležité je, aby kritéria byla při zkoušce proveditelná.

Přesnost kritérií

Míra přesnosti kritérií vyplývá z výše uvedených pravidel.

Pokud je kritérium zaměřeno na proces, je třeba rozhodnout, je-li pro posouzení úspěšného zvládnutí vhodné tento proces blíže zpřesnit jednotlivými úkony a jejich průběhem či parametry, které by měl uchazeč dodržet, případně dokumentací či normami, které daný proces předepisují.

Pokud je kritérium zaměřeno na výsledek (produkt), je třeba rozhodnout, je-li účelné pro posouzení úspěšného vytvoření produktu ho blíže zpřesnit, např. jeho vlastnostmi, parametry, povolenými odchylkami, uvedením normy atd. Je přitom třeba dbát na to, aby se nejednalo o parametry, odchylky, normy apod., které podléhají příliš častým změnám, vyžadujícím příliš časté revize hodnoticích standardů.

Zpřesňující údaje je třeba zformulovat tak, aby byly přímo součástí formulace kritérií.

Je-li některý zpřesňující údaj společný pro více kompetencí, může být uveden v pokynech pro realizaci zkoušky v části B hodnoticího standardu s odkazem na příslušné kompetence.

Obecné kompetence uvedené u typových pozic nebo povolání odpovídajících příslušné kvalifikaci je třeba zohlednit v kritériích hodnocení k tomu vhodných odborných kompetencí.

Příklad:

Např. kompetence „Poskytování informací o pojistných produktech“ by v kritériích hodnocení měla mít zahrnuto mj. např.
„srozumitelně vysvětlit…“,
„přizpůsobit styl jednání sociální a vzdělanostní skupině klienta“,
„naslouchat klientovi a využít to jako zpětnou vazbu pro nabídku“